Činoherní herectví

První dva roky jsou zaměřeny na získání základních psychofyzických schopností a dovedností s postupným důrazem na vytváření jevištní postavy. Ve třetím a čtvrtém roce se tyto schopnosti prohlubují a směřují ke komplexní týmové herecké tvorbě, zároveň se posiluje teoretické zázemí herecké práce. Studenti systematicky ovládají vnitřní i vnější techniku – práci s motivací jednání, situací, podtextem a žánrem – a od etud a dialogů postupně přecházejí k celovečerním inscenacím. Práce vede k objevování osobního tématu i ke schopnosti formulovat generační výpověď; součástí je rozvoj reflexe a sebereflexe, která ústí i do tématu diplomové práce.

Absolvent dokáže samostatně analyzovat dramatický text z hlediska hereckého ztvárnění, zvolit adekvátní metodu interpretace a provést ji na profesionální úrovni (mluva, verš, intonace, dech). Disponuje pohybovou vyspělostí (temporytmus, plastika, práce s centrem, základy technik), je schopen psychofyzické proměny v postavu v různých stylech inscenace a tvořivé spolupráce s partnery i inscenačním týmem. Umí podle potřeb inscenace rozvíjet speciální jevištní dovednosti (např. šerm, step, zpěv, tanec), kreativně pracovat s kostýmem a prostorem a originálně kombinovat prvky různých hereckých metod. Je připraven veřejně prezentovat výsledek týmové práce a nést za něj plnou odpovědnost.

Výuka stojí na hereckých cvičeních, která mapují a kultivují vlastní psychofyzické „já“, a na improvizačních etudách rozvíjejících „hereckou interpunkci“ (akce–reakce, atmosféra, partnerské vnímání, proměnlivý status postavy). Jevištní realizace textů postupují od krátkých monologů a dialogů přes scény k uzavřeným tvarům – zpočátku v režii hereckých pedagogů, od třetího ročníku i studentů režie a dramaturgie. Ve čtvrtém ročníku studenti nastudují a reprízují ucelené inscenace pro veřejnost.

Vychovat svobodnou, samostatnou a odpovědnou tvůrčí osobnost připravenou na profesionální praxi, otevřenou novým metodám a dlouhodobému vzdělanostnímu růstu.