Muzikálové herectví

Studium vychází z koncepce činoherního herectví a rozšiřuje ji o pěveckou a taneční složku. Od základních hereckých dovedností – autentického výrazu, partnerství, improvizace a vnímání dramatické situace – postupují studenti k větším týmovým projektům a nakonec k absolventským inscenacím v Divadle na Orlí nebo Hudebně-dramatické laboratoři JAMU.
Od druhého ročníku se výuka herectví propojuje s intenzivní výukou zpěvu a tance. Tyto disciplíny se systematicky integrují do hereckého projevu tak, aby výsledná tvorba byla syntetická – tedy schopná vyjádřit dramatickou situaci slovem, zpěvem i pohybem.

Absolvent zvládá komplexní syntetický umělecký projev kombinující herectví, zpěv a pohyb. Umí analyzovat dramatický text, stanovit motivace a konflikty postavy, volit metodu interpretace a realizovat ji na profesionální úrovni. Ovládá herecké, hlasové a dechové techniky, temporytmické cítění i základy tanečních technik – klasického, jazzového a moderního tance. Zvládá i další doplňkové disciplíny, jako step či šerm.
Rozvíjí schopnost psychofyzické proměny, tvořivou spolupráci s partnery i inscenačním týmem a kreativní práci s kostýmem a prostorem. Umí vědomě integrovat pěvecké a taneční dovednosti do hereckého výkonu a užívat různé herecké metody originálním způsobem.

Výuka je postavena na soustavné kombinaci hereckých, pěveckých a pohybových cvičení, jejichž cílem je rozvíjet individuální tvůrčí potenciál každého studenta.

Taneční linie – základy klasického, moderního i jazzového tance, step, muzikálnost pohybu, choreografická práce.
Tyto složky se postupně spojují do scénické syntézy. Studenti pracují nejprve s pedagogy, později i se studenty režie a dramaturgie, a od třetího ročníku spolupracují také s profesionálními režiséry. Ve čtvrtém ročníku připravují ucelené absolventské inscenace pro veřejnost.

Herecká linie – cvičení na autenticitu projevu, improvizaci, práci s textem, partneřinu, hereckou akci a reakci.

Pěvecká linie – rozvoj hlasového rozsahu, intonace, dechové techniky, výrazového zpěvu, práce s hudební frází.

Absolventi nacházejí uplatnění jako herci v muzikálových a činoherních divadlech, na scénách hudebního a experimentálního divadla, v rozhlase, televizi či filmu. Uplatní se také jako lektoři dramatické, pěvecké či pohybové výchovy, případně jako tvůrci a interpreti v nezávislých divadelních projektech.

Cílem je vychovat samostatnou, komplexně vybavenou tvůrčí osobnost, která dokáže plnohodnotně spojit herecké, pěvecké a taneční vyjádření do syntetického tvaru. Absolventi jsou připraveni k profesionálnímu působení na muzikálových i činoherních scénách a k dlouhodobému uměleckému růstu.